Světlo a stín          ( O čertovi)

Ze stínu Země roste strom,
ať vítr fouká, či bije hrom.
Paprsky Slunce lákají ho k sobě,
zpěv ptáků těší v každé době.

Bez stínu Země a světla Nebe,
nebyl by Život, ani mě ani tebe.
Milujme Slunce, Zem i Sebe,
i když to někdy trochu zebe.

R: Světlo a stín, nevím a vím, spím nebo bdím, hladovím jím.
Závidím, přeju, zlobím se směju, jsem ticho, křičím, teprve klíčím.
Nadšením zívám, hádám se zpívám, mrazím a hřeju, strachy se chvěju.
Pomáhám škodím, ležím a chodím, zraním a léčím, 
protože teprve klíčím....

Ať jako stromy pevně stojíme,
se Zemí Nebe v sobě spojíme
zář Lásky v srdci v nás
je přece věčnost! V ní mizí čas

 R: Světlo a stín, nevím a vím, spím nebo bdím, hladovím jím.
Závidím, přeju, zlobím se směju, jsem ticho, křičím, teprve klíčím.
Nadšením zívám, hádám se zpívám, mrazím a hřeju, strachy se chvěju.
Pomáhám škodím, ležím a chodím, zraním a léčím, 
protože teprve klíčím.... 

Soumračník            (Červené klubíčko)

Když se soumrak snáší,
strachy se nám v hlavě plaší.
Mizí ze rtů smích,
přilétá soumračník.

Slunce jinam svítí,
loukám zavírá se kvítí,
tmavne svět,
my budem nevidět.

V hlavě příšery nám raší
a ty nás ruší straší.
Však každý strach,
ve světle prach.

Paprsek rozpustí ho, on zmizí.
Světlo v nás uklízí.
Všechny pokoje.
Ukáže Já, kdo je.

Můžem chodit tmou jak mechem,
s nádechem a výdechem.
Jemný dech,
síla v zádech.

Pozoruje soumračníka,
neplaší nás, jenom lítá.
Zmizí včas
v nás.

Strach            (Červené klubíčko - s pohybem)

Strach na nás baf, 
jsme z toho paf
a oči máme veliký.
On věší na nos bulíky.